"dobrý den, nevadí když si přisednu? usměje se na Ireena
jídlo, jídlo, jídlo. Pro něj bude žít, jen za něj stojí zemřít.
Nebea si s blaženým úsměvem nechá nandat dvojitou porci a rozhlíží se kde je místo
Objeví se uprostřed auly a oproti tomu, jak se přesouval jejich ročník, ani nemá potřebu počítat si končetiny... Batoh co se zjeví hned vedle si hodí na záda, zbytek vezme do ruky a zamíří si po schodech nahoru do pokoje
"Do auly stačí" zamumlá, s jemným zpožděním, než jí dojde, že byla tázána a nechá se přenést
"Ty jsi snědla moje porci?!" řekne pohoršeně. "Ehm to je celkem průser co?" zamumlá, jakže to jsou daleko?
Nebea chvíli vypadala jako by usnula, v dost nepohodlné poloze. Teď, ale otevře oči a mžourá do šera a snaží se zorientovat v situaci "Co se děje?" zeptá se zmateně Evelíny co sedí nejblíž
Stoupne si do fronty a čeká až na ni s jídlem přijde řada. Se svou porcí se pak přesune k Evelíně "Máš tu volno?" zeptá se
Ne že by představa teplé sprchy a měkkých polštářků v čajovně nebyla lákavá, ale jednomu pěkně vyhládne, když si hraje celý den na vojáčky. Najednou vypadá o dost živěji než předtím a zamíří si to k hluchému místu. Jídlo!
Je to vlastně krásné slovo, ten konec. Pustí štít a popojde blíž k zákopům kde si najde padlý strom na který si sedne a vypadá jako, že se nikam nehne dokud nebude zavelen návrat do Věže.
Oddychne si když vidí, že jsou jejich "nepřátelé" zneškodnění, i když je pořád trochu nejistá. Kam zmizel Caeri s Faveimasem? Pro jistotu se zkouší ještě rozhlížet okolo a vyšle několik pátracích kouzel. Jistota je jistota a dokud se neřekne, že je konec...
Mhouří oči s vyšle průzkumné kouzlo, jestli něco najde ...Ví někdo co to bylo?....
Ehm taky se dost nejistě rozhlédne po těch, co zbyli. Hm to jsou pochmurné vyhlídky. ...Kde je v tom případě ten zbytek?… přepošle místo toho
Hm to není zrovna něžný způsob jak se jich zbavit, z toho by byla hnusná jizva. Myslí si chmurně a udržuje štít. Otočí se po výkřiku, který se ozval od Killu, ale to už jí někdo tahá z bažiny ven a vepředu už několik jejích spolužáků tiší oheň, aby ostatní mohli pokračovat
V okamžicích jako je tento Nebea lituje, že neumí nějakou hezkou jemnou formu magie, která by jí dala důvod zůstat někde pozadu a třeba obstarávat krytí, nebo pomáhat s léčením, nebo vařit oběd… Hm takhle by to vypadalo divně, kdyby zůstala v táboře. Achjo, ale třeba jí trefí nějaká něžná uspávací kletba a ona to celé bude moct prospat - a s podobnými myšlenkami se vydala s útočící skupinou mezi jámy s kůly. Málo kdy je jí vidět tak dobře se někde orientovat, ale jeden si hold nedovolí zapomenout, kde je jáma s kůly, že?
"Jo.. hm.. omlouváme se, jen uklidím ten čaj" zamumlá rychle to uklidí rozlitý čaj. Spěšně popřeje dobrou noc, na víc si netroufne, a odspěchá na pokoj.
Zamračí se "Amaale, můžu od tebe chtít laskavost? Nikomu o tom
dnešním incidentu neříkej, když to řekneš Interwyssovi, nebo někomu jinému,
akorát je seřežou a nám vyčtou, že jsme nikoho nezavolali, pak to bude akorát
horší a horší." broukne ještě, než se objeví Zallender.
"Hm a to bylo potom, nebo předtím co mě váš kamarádíček shodil ze schodů. Jak si to já pamatuji, řekla jsem pouze dobrý večer..." probodne ho pohledem
Čaj byl studený, aspoň tak. "Aaaaaaaaa já ho..!" vytře si čaj z očí. Když si všimne, že Ryss zůstal řekne "hm aspoň jeden z vás by měl mít rozum. Víte co by se stalo, kdyby se takhle choval k někomu jinému?" kroutí hlavou a rezignovaně si suší oblečení
"Hm to si nemyslím, určitě bych si něčeho takového všimla.... To
pokoušíš naši trpělivost, nebo tě Lex uhodil do hlavy a tobě přeskočilo pár
koleček?"měří si ho pohledem
Najednou se jí projasní obličej, jako by jí to najednou došlo "Ty se pokoušíš o asistovanou sebevraždu, že jo?!" přejde místnost, aby si stoupla vedle Amaala